Staročeský medovník
Historie medového pečiva sahá již do hluboké minulosti. Perníkářství lidé znali už ve Středomoří. V antických dobách medové perníky hrály důležitou roli při slavnostech a sloužili jako obětní pečivo starých Řeků. V Čechách se perníkářství objevilo až roku 1335 ve městě Trnov, odkud se později rozšířilo do všech koutů České země. Do Prahy se výroba perníků dostala zhruba roku 1419, kdy zde vzniklo 18 perníkářských krámků. Recepty byly velice přísně tajeny, předávaly se výhradně z otce na syna. Tyto delikátní pochoutky byly určeny především pro vyšší společenské vrstvy. Pro svou lahodnou a velice zvláštní chuť bylo medové pečivo využíváno k výrobě různých druhů cukrovinek a stalo se i základem pro dnes velmi proslulý medový dort.
Staročeský medovník v sobě snoubí velice jemnou chuť medových plátků a dvou druhů krému. Díky souznění delikátních chutí si získal obdiv i u těch nejnáročnějších gurmánů. Staročeský medovník se vyrábí pouze ručně a neobsahuje žádné konzervační látky, je vyroben pouze a jedině na přírodní bázi. Musí být skladován při teplotě 0 °C až 6 °C maximálně po dobu 21 dní. Při zmražení od -18 °C do -25 °C si zachová svou kvalitu i do 3 měsíců.